Zámek Lány

Zámek v obci Lány, v křivoklátských lesích je letním sídlem prezidentů České republiky.

Historie zámku je velmi dlouhá: první zmínka o Lánech pochází z roku 1392. Během staletí patřily různým šlechtickým rodům, přechodně i císařům Rudolfovi II. Byl mnohokrát přestavován a jeho dnešní podoba je výsledkem přestavby z let 1902 - 1903. Poslední architektonickou úpravu zámku a jeho nejbližšího okolí provedl v letech 1921 - 24 architekt Josip Plečnik.

Zámek tvoří dominantu rozsáhlého parku. Ten byl založen teprve v polovině 19. století, po zasypání zámeckého příkopu. Jako součást parku byl zřízen rybník, později také skleníky. Současný vzhled parku je ovlivněn úpravami J. Plečnika.

V těsné blízkosti zámku se rozkládá Lánská obora, část bývalého tzv. Velké obory z 18. století. Obora slouží zejména k chovu ušlechtilých lovných zvěře (jeleni, diváci, mufi, jeleni sika). Možnost uspořádání reprezentativních honů byla jedním z důvodů, proč byli Lány v roce 1921 zvoleni za přechodné a letní sídlo hlavy nového československého státu. Spolu s exkluzivní honitbou však volbou Lán ovlivnila také blízkost Prahy, výhodné železniční i silniční spojení, krása prostředí křivoklátských lesů i vhodné vnitřní zařízení zámku.

První prezident Československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Považoval Lány za svůj domov a trávil zde chvíle práce i odpočinku. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se do Lána přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinu pro své nejbližší i pro sebe nakonec zvolil lánský hřbitov. Hrob rodiny Masaryků se stal symbolem československé demokracie i v dobách úplnosti.

Po smrti T. G. Masaryka byl lánský zámek využíván sporadicky, jen v době druhé světové války zde žil státní prezident Dr. Emil Hácha. Až Václav Havel začal navštěvovat Lány pravidelně a v jeho tradici pokračoval i další prezident Václav Klaus.